Fagaraš a Piatra Craiului 1999

Pojem Fagarašské hory zahrnuje širší komplex části Jižních Karpat od údolí řeky Olt na Z k údolí řeky Dimnovita na východě, ohraničený na severu  Fagarašskou nížinou, na jihu  pak systémem nížin s osadami Libley - Arefu, Bradulet - Cimpulung. Zahrnujeme do něj i masiv Izer - Papusa a sled hor Ghitu - Frunti - Cozia.Hlavní hřeben má bezmála 70 km. Prudce se zvedá  z údolí Oltu na západě a na východě klesá do sedla Tamasului, kde na něj navazuje Piatra Craiului. Hlavní hřeben vysílá k jihu  do pánve Argesské  několik dlouhých bočných hřebenů. Geologická stavba masivu je poměrně různorodá. Základním stavebním materiálem jsou krystalické břidlice, které vznikly  přeměnou původních hornin  usazených na dně moří (hlíny, písky, vápenec). Ty se při pozdějších horotvorných procesech dostaly do hlubin zemské kůry, kde vlivem velkých tlaků  a teplot došlo k jejich roztavení. Při postupném chladnutí potom postupně vychládaly a šlo k jejich překrystalizaci. Na vlastní modelaci dnešního reliéfu krajiny se podílely hlavně další dva činitelé: vliv působení ledovců, eroze a denudace vodních toků (odnos hornin, rozrušování a zarovnávání zemského povrchu).Šest vrcholů přesahuje výšku 2500 m (Moldoveanul - 2544 m, Negoiu - 2535 m,  Lespezile (Caltun) - 2522 m, Vistea Mare - 2527 m, Vinatoarea lui Buteanu - 2506 m, Dara - 2504 m).

Plocha, kterou zabírá pohoří Pitra Craiului činí necelých 130 km². Hlavní hřeben se srpovitě stáčí od jihu, kde se zvedá z údolí řeky Dimnovita a klesá do údolí n řeky  Birsa Mare. Vzdušnou čarou není delší než 15 km. Hlavní hřeben přestavuje výraznou krajinnou dominantu, který vrcholí 2239 m vysokám La Om. Celé pohoří je v naprosté většině vybudováno z velmi čistého vápence, který vznikl v období jury. Četné jsou soutěsky, průrvy, skalní převislé stěny, arkády, „ tekoucí“ suťoviska vápencového štěrku, vyvěračky atd.

Fotografie zobrazíte kliknutím na obrázek.

Foto © David Hainall